Před nějakou dobou se mi podařilo vyzpovídat Markyho Ramona, bubeníka Ramones, který s nimi působil nejdelší dobu a nahrál 8 alb. Pak přišel na řadu Richie Ramone, který Markyho v 80. letech na nějakou dobu nahradil. Samozřejmě nezbývalo nic jiného, než zkusit o interview požádat toho nejdůležitějšího, původního bubeníka a zakládajícího člena Ramones, Tommy Ramona. Povedlo se...
Zrovna jsem poslouchal Uncle Monk a musím říct, že je to velmi zajímavé, cítím z toho upřímnost a radost z hraní. Jak dlouho už se zajímáš o bluegrass? Kdy tě napadlo natočit akustickou desku?
O bluegrass se zajímám v podstatě celý svůj život. Když jsem byl malý, můj otec byl velký fanoušek country, můj bratr měl taky spousty nahrávek. O akustickou hudbu se zajímám odjakživa, stejně tak jako o rock & roll, mám rád všechny druhy hudby. Vlastně rock & roll jsem začal hrát až poté, co jsem objevil Beatles.
Narodil ses v Maďarsku. Myslím, že v roce 1956 jsi z rodiči přišel do USA. Odešli jste kvůli komunistickému režimu? Pamatuješ si na to trochu?
Ano, měli jsme příbuzné ve Spojených státech a tehdy bylo v Maďarsku povstání a celkem bez problému se daly přejít hranice, tak jsme šli. Vybrali jsme si Spojené státy, protože jsme tam měli ty příbuzné a delší dobu tam chtěla naše rodina odejít.
Byl ses od té doby někdy v Maďarsku podívat?
Byl jsem tam až v červenci 2008. Bylo úžasné se tam vrátit po takové době. Navštívil jsem ulici, kde jsem vyrůstal. Ta země se hodně změnila, žije tam hodně mladých lidí a tak. Opravdu jsem si tu návštěvu užil.
Své hudební začátky jsi odstartoval jako technik ve slavných nahrávacích studiích Record Plant v New Yorku, kde jsi spolupracoval i na albu Jimi Hendrixe. Jak ses k tomu všemu dostal?
Měl jsem známého, který dělal v nahrávacím studiu zvaném Dick Charles, tak jsem tam začal pracovat taky. Dick Charles studio bylo s Record Plant spojeno, takže odtud jsem přešel pracovat k Record Plant jako asistent zvukaře. Takhle jsem se vlastně dostal k možnosti spolupracovat s lidmi jako Jimi Hendrix, John McLaughlin atd.
A potom jste založili Ramones. Jako první jsi se znal s Johnnym, že? Hráli jste spolu ještě před Ramones v nějaké kapele, je to tak?
Johnnyho jsem potkal na střední škole. Někdo mě s ním seznámil a potom se z nás stali přátelé. Byli jsme spolu v kapele, která se jmenovala Tangerine Puppets. Byla to dobrá kapela, byli jsme tenkrát hodně mladí, taková ta středoškolská parta, ale měli jsme jen pár koncertů a bylo to fajn.
Ramones navždy změnili tvář rock & rollu a hudby vůbec. Kdy sis začal uvědomovat, že jste opravdu něco výjimečného?
Já věděl od začátku, že ti lidi jsou něco zvláštního. Proto jsem je nabádal k tomu, aby založili kapelu. Původně jsem měl být manažer. Ale po první zkoušce začali dělat svoje vlastní věci a já si začal uvědomovat, že je to ještě zajímavější, než jsem čekal. Potom se trochu upravila sestava a bylo to.
V roce 84 jsi produkoval album Too Tough to Die (v té době hrál na bicí Richie). Jaká byla s nimi spolupráce? Byli to pořád ti stejní hoši jako na prvních albech, kde jsi hrál na bicí, nebo se změnili?
Ne, bylo to trochu jiné. Pro mě byla práce s nimi pořád stejná. I když uběhlo šest let od naší poslední spolupráce, mě to připadalo jen jako několik týdnů. Ale oni osobně se změnili, nebyli mezi sebou už takoví kamarádi, tak jako v době, kdy jsem s nimi hrával. Chovali se k sobě tak trochu odměřeně. Jak říkám, oni se změnili, ale můj pracovní vztah k nim byl pořád stejný. Na Too Tough to Die jsme tvrdě pracovali. Strávil jsem s nimi spoustu času při zkoušení apod., abychom udělali takové album, jaké jsme chtěli.
Jsi rád, že jsi byl s Ramones uveden do Rock & Rollové síně slávy? Nebo to pro tebe nemá žádný význam?
Dostat tohle ocenění pro nás hodně znamenalo, protože Ramones nikdy neprodali mnoho alb, ale uvedení do Rock & Rollové síně slávy bylo opravdu něco skvělého. Za pár dní (12. ledna) máme dostat cenu Grammy za celoživotní dílo, což je další významná cena. Znamená to, že lidé ví, že Ramones byli něco zvláštního a tohle ocenění si zasloužíme. Vážíme si toho.
Tehdy jste na ceremoniálu k uvedení do Rock & Rollové síně slávy byli jen ty, Dee Dee, Johnny a Marky. CJ a Richie nebyli pozváni? Nemyslíš, že by tam měli být taky?
Ano, myslím, že si to taky zaslouží. My s tímhle neměli nic společného, tohle bylo rozhodnutí vedení Rock & Rollové síně slávy. Mají tam určitá pravidla, musí uběhnout 25 let od doby, kdy muzikant nahrál s onou kapelou album nebo tak něco. Takže tohle nezáleželo na nás.
Co si vůbec myslíš o tom, že Marky nyní jezdí se svou kapelou Marky Ramone´s Blitzkrieg a hraje písně Ramones? Jaký máš na to názor?
Myslím, že je skvělé, že Marky něco takového dělá, že jezdí po světě a hraje písně Ramones. Hodně mladých lidí nikdy nemělo možnost vidět Ramones na živo, takhle jim to Marky aspoň z části umožní.
Jaké jsou tvé plány do budoucna? Chystáš něco nového s Uncle Monk nebo se věnuješ i něčemu jinému?
Pracujeme na nové nahrávce. Pořád skládáme nové písně, každý song je jiný, což bude na desce zajímavé. Doufám, že album dokončíme někdy během roku, moc se na to těším.
Ok, nebudu tě dál zdržovat, i když je ještě spousta otázek, které bych rád položil:) Mnohokrát ti děkuji za rozhovor!
Přeji ti vše nejlepší do Nového roku a ať se ti daří! Děkuji za rozhovor.
Za tento skvelý rozhovor ďakujem ako obvykle Rudeemu, díky!
richard.muska@gmail.com
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára