pondelok 29. novembra 2010

Staré Pušky - sťahujte album "Sladkých 11"

Nedávno som na blogu uverejňoval recenziu k skvelému albumu skvelej novej kapely z Ostravy - Staré Pušky a presne vtedy som aj vyzýval všetkých, ktorí majú radi dobrú hudbu aby si cédečko za tých pár českých korún kúpili a podporili kapelu v tejto skvelej práci, ktorú spravili.

Dnes, ale samotná kapela ponúka celé CD na stiahnutie priamo z ich stránky zadarmo. Ak teda ľutujete obetovať peniaze za CD a nemáte cit k materiálnym veciam a stačia Vám umelé Mp3 sťahujte na http://www.starepusky.cz/ (sekcia Mp3). Okrem známych 11 skladieb tam nájdete aj bonusovú skladbu "Poslední láhev", ktorá sa na radový album nedostala. Aj napriek možnosti stiahnutia stále odporúčam zakúpiť si cédečko buď priamo od pušiek, alebo trebárs od Koňyka z distra. Ľutovať rozhodne nebudete :)

richard.muska@gmail.com

Recenzia: Zóna A - Všetko najlepšie

Všetko najlepšie - ako sa nová výberovka toho najlepšieho od Zóny A volá prichádzala na svet naozaj dlho. Podobne ako nový radový album aj tento kúsok totiž vychádzal "niekoľko krát". Na to pravé vydanie sme si ale museli počkať do konca novembra, vďaka čomu si CD môžeme dopriať takmer pod Vianočný stromček. U mňa doma síce stromček nenájdete, ale cédečko mi už leží na stole a tak si urobím tú radosť (a verím, že aj Vám) a podelím sa s Vami o zážitok z neho. 

Slovo zážitok som v úvode použil schválne, pretože je to naozaj skvelé keď kapela, ktorú milujem vydá niečo nové a opäť raz môžem zažiť ten pocit z preskúmavania ešte "horúcej" veci. U Zóny A to platí snáď aj päť násobne viac a to nielen preto, že spolu s Ramones u mňa znamenajú totálnu hudobnú špičku, ale hlavne preto, že mať nový kúsok od tejto Bratislavskej legendy je fakt vzácne. Odstupy medzi radovkami sa postupne bohužiaľ vždy zväčšujú, ale po strane druhej treba priznať, že s každým rokom hrá zóna vždy lepšie, a to nemyslím len na štúdiových albumoch, ale hlavne naživo, kde ma dokážu prekvapiť vždy aj napriek tomu, že ich vídam do roka minimálne 3-krát. Dosť, ale štatistík a prejdime k samotnému cédečku.

Obal "všetkého najlepšieho" je podarený a štýlovo mi pripomína limitované tričká, ktoré Zóna pripravila počas spoločného turné so slobodkou. Obal je teda pekný pestrý a kostrička na nej sa možno touto výberovkou stane akýmsi novým logom kapely. Veď by sa ho možno aj patrilo zmeniť, keďže od toho z Danglárovej tvorby ubehlo už takmer 11 rokov. Ešte krajší ako cover je 27 stranový booklet plný fotografií od obdobia 1984 až po súčasnosť. 

Na fotkách uvidíte časy so Sveťom a Braňom, Ozim, Leďom a v neposlednom rade s Mikom, ktorý kapelu opustil ako posledný. Ako som spomínal booklet obsahuje len fotografie bez akéhokoľvek popisu, čo ale vôbec nevadí, pretože pri kapele akou je Zóna a bolo povedané myslím si naozaj všetko a kadejaké popisy by pekný ladný dojem len pokazili. Fotky potešia nielen nedávnych objaviteľov Zóny, ale aj starých pionierov, nakoľko fotky sú z archívu kapely a niesu teda obkukané. Mňa osobne prekvapila fotka z roku 91 (Koňýk, Lump, Leďo, Mikko) či o rok staršia, ktorá sa vyhotovila zrejme k albumu "Nie je to tak zlé", ktorý osobne mám od Zóny najradšej.




Zadnú stranu cédečka skrášľuje okrem klasického tracklistu aj zoznam hosťov, ktorí figurovali vo vybraných songoch a stretnete sa tam s menami ako Jaro Filip, Lucia Piussi či Michal Kaščák. Samotných skladieb je podobne ako strán bookletu, čiže 27 a celú výberovku otvára nádherná skladba z "Potopy -  Chceš si žiť po svojom". Po nej nasleduje desiatka skladieb, ktoré sú pre Zónu A charakteristické (Puf a Muf, Lucia, Kde ste boli, Móda je už iná, Chleba, Červená armáda...), no okrem týchto známych skladieb na Vás bude čakať aj doposiaľ nevydaná verzia skladby "Janko" a tri zbrusu nové songy, ktoré Zóna plánovala uverejniť na najbližšiu "Ja" radovku. Ide o skladby Ja takýmto veciam neverím, Ja pijem pivo a Ja som ťa ľúbil. 

Prvé dve ste možno počuli už na koncertoch no "Ja som ťa ľúbil" bola doposiaľ aspoň premňa úplnou neznámou a tak ju aj uverejňujem do playlistu, kde si ju môžete vypočuť a oceniť v nej okrem iného parádne sólo v závere.  Skladbou "Nezmením sa!", ktorá je rovnako ako prvá z albumu Potopa sa zoznam skladieb končí a tým pádom aj táto recenzia. Pre tých, ktorí si CD plánujú zakúpiť , čo určite odporúčam som prichystal krátky zoznam miest, kde je "všetko najlepšie" v ponuke.

90%


Zoznam, kde CD kúpiť nájdete v TOMTO odkaze

štvrtok 18. novembra 2010

Zóna A: sľubovaná bestofka pod stromčekom

Zóna a vypustila do obehu konečne svoju veľa krát na oficiálnom fóre omieľanú výberovku, ktorú pomenovala naozaj jednoducho, ale o to výstižnejšie :"Všetko najlepšie". Termín vydania bol stanovený naozaj veľa krát, ale vianoce 2010 sú definitívne potvrdené a pomaly sa cédečko dostáva na pulty obchodov, či internetových shopov. 

Kompilácia obsahuje prierez 27 ročnou existenciou kapely v 27 skladbách, ktoré iste mnohí poznáte. Okrem starých hitov a premňa aj symbolov punku sa chalani pochlapili uverejnením troch doposiaľ nevydaných skladieb, ktoré boli pripravované na ďalší radový album. Cena by sa mala pohybovať v rozmedzí 11-12 €, čo je naozaj prijateľné. Všetky detaily, pitvu bookletu , tipy kde album kúpiť a pod. očakávajte už čoskoro v chystanej recenzii. 

richard.muska@gmail.com

piatok 5. novembra 2010

Nový vzhľad a malé výročie

K dnešnému dňu skončila anketa, v ktorej som sa Vás okrem iného pýtal na to, či chcete aby blog vyzeral po tých takmer dvoch rokoch ináč. Štvrtina zaškrtla áno a tak som sa trošku pohral s farbami a titulným obrázkom a finálny efekt môžete práve vidieť. Samozrejme žiadne čary odomňa nečakajte a tak je isté, že s novým vzhľadom sa bude treba chvíľu popasovať, ale verím, že si zvyknete. Zvykať by ste si nemali príliš dlho nakoľko uvažujem nad zmenou sprostredkovateľa (už nie google blogspot) a tým pádom samozrejme aj doménou. "Nie príliš dlho" ale u mňa môže znamenať aj rok, čiže radšej si predsa len zvykajte :)) V každom prípade ale dúfam, že sa vzhľad ujme a bude veľa spokojných.

Druhou správou je, že na blogu je dnešným dňom viac ako 300 príspevkov, článkov...a aj keď to nie je astronomické číslo na pár nudných večerov to iste postačí. V závere ešte vyzvem všetkých, ktorí radi píšu aby sa ozvali na nižšie uvedenú emailovú adresu, pretože sám z časového hľadiska nestíham toľko, koľko by som chcel a  je to myslím si škoda. Majte sa fajn!





utorok 2. novembra 2010

Rozhovor: John Holmstrom

V roce 1975 byli Ramones teprve rok na světě, Patti Smith vydala své první album Horses, Johnny Thunders a Jerry Nolan po rozpadu NY Dolls zformovali Heartbreakers, zatímco Malcolm McLaren se vrátil zpátky do Londýna, kde se pomalu dávali dohromady Sex Pistols. V témže roce přišel jeden newyorský hudební nadšenec s nápadem založit svůj vlastní časopis zabývající se touto novou hudbou a věcma kolem ní. Svůj plátek nazval jednoduše PUNK. Dámy a pánové, představuji Vám Johna Holmstroma.


Jsi známý jako kreslíř komiksů, ale taky jako zakladatel legendárního časopisu PUNK. Jsi rád za to, že jsi dnes již nedílnou součástí punkové historie? 

No, lepší než nic:) Myslím, že hodně lidi neví, že kromě kreslení komiksů jsem taky byl vydavatel časopisu Punk, psal hodně článků a staral se o jeho vzhled. 

První podnět k tomu založit Punk Magazine bylo prý to, že vám budou lidé kupovat pití a vy budete moct chlastat zadarmo. Myslím, že to říkal Legs McNeil v nějakém rozhovoru. Jaká tedy byla myšlenka nebo důvod k založení časopisu. Měli jste s tím nějaké plány do budoucna nebo to byla čistě spontánní věc?

S Punk magazinem jsem měl od začátku vážné plány. Byl to pro mně sen  psát o muzice, setkávat se s muzikanty a být součástí tak skvělé hudební scény jakou byla tahle. Legs McNeil do toho moc nechtěl jít, tak jsem si myslel, že lákadlo v podobě chlastu zdarma by ho mohlo trochu motivovat. Legs na časáku nedělal tak moc, jak si dnes lidi myslí. Jako příklad může sloužit to, že odešel krátce poté, co jsme vytiskli první vydání. Celý příběh, jak to bylo, chci popsat v připravované knižní sbírce.

První váš rozhovor byl s Lou Reedem, že? Pamatuješ si ještě na to, jak to probíhalo?

Jistě! Tenkrát seděl v CBGB´s, kde jsme šli udělat rozhovor s Ramones. Byl tak laskavý, že mi dovolil na několik hodin se ho ptát na cokoliv. Nekecali jsme jenom v CBGB, ale taky jsme spolu šli do restaurace The Locale, kde si dal večeři. Vždycky jsem si myslel, že to od něho bylo opravdu štedré gesto, ale tomu většina lidí nemůže rozumět. Nestává se často, že někdo tak slavný jako byl on, dá vůbec někomu autogram, natož s ním udělá interview.



Když jste rozjížděli Punk Magazine, tobě bylo 22 let. Používal se termín punk už tehdy pro kapely jako Ramones, Patti Smith, Blondie nebo se tak stalo až poté, co časopis začal vycházet?

Tohle slovo "punk" užíval v časopise Creem jeho redaktor Greg Shaw, popisoval tak kapely, které jsou dnes známe spíše jako garage rock. Taky Suicide už v roce 1974 popisovali na plakátech svou hudbu jako "punk-rock". Nicméně, když vyšel časák Punk a získal si pozornost mainstreamových médií, všechno se změnilo a z punku se stalo hnutí.

Kdyby jsi měl vybrat jednu ze všech těch skvělých kapel New Yorku 70. let, která by to byla?

The Ramones!

Kromě obálek časopisů jsi taky vytvořil několik obalů desek. Například Road to Ruin a zadní stranu Rocket to Russia od Ramones. Jak k tomu došlo, oslovili Ramones tebe nebo ses jim nabídl ty?

Johnny Ramone, který se vždycky staral o obaly desek, mě požádal, jestli bych neměl nějaké nápady pro vnitřní obal jejich třetí (tehdy ještě bezejmenné) album. Domluvil jsem focení Joeyho s Robertou Bayley, Bobby London udělal pál náčrtků. Johnnymu se moc nezamlouvaly a tak požádal mě, abych  celou věc udělal já, ale uzávěrka byla už jen za pár dní. Tak jsem nepřetržitě pracoval a udělal kresby ke všem skladbám. Johnnymu se vše moc líbilo a zeptal se mě proč rovnou neudělám také zadní obal. Celou tu myšlenku s Rocket to Russia měl už v hlavě - mapa světa, karikatury znázorňující různé státy atd.  Dalo to spoustu práce prostudovat všechny mapy a zkusit udělat vzhled Země realisticky a zároveň nakreslit jednoduché karikatury, které by vypadaly vtipně.

Proč jste v roce 1979 přestali s vydáváním časopisu? Už se neprodával? 

Měli jsme sérii nezdarů, které nás přinutily s tím skončit. Bylo toho víc, co nám znemožnilo dál vydávat, ale jak už jsem říkal, celý příběh bude řečen v chystané knize.

Bylo to taky krátce po smrti Sida Viciouse, jaký vůbec máš na Sida názor?

Měl jsem Sida hodně rád jako člověka a myslím, že měl hodně potenciálu. Ve skutečnosti byl velmi milý a hodně zranitelný, ale taky hodně sebedestruktivní. Myslím a taky doufám, že zanechal dobrý příklad proč užívání drog není zrovna nejlepší nápad. Vím, že hodně lidí si myslí, že všichni v CBGB´s byli tehdy na drogách, ale to není pravda. Zažil jsem, jak spousty mých přátel ze střední školy zemřelo nebo v lepším případě skončilo ve vězení poté, co si začali s heroinem. Věděl jsem, že se od toho musím držet dál. 

Co jsi dělal v 80. letech, potom, co Punk magazine skončil?

V podstatě jsem dělal to, co jsem dělal celou dobu. Kreslil jsem kreslené seriály pro různé časopisy. Taky jsem začal dělat komiks s Peterem Baggem, Comical Funnies, ale ten nebyl tak ambiciózní jako Punk magazine.

Hodně lidí říká, že New York se za ta léta zcela změnil, že už to není to místo, co bývalo. Ty stále v New Yorku žiješ, že? Jak to vidíš ty?

Hodně se změnil. V roce 1979 stouply ceny za byty a už nikdy neklesly dolů, proto žiju stále v tom stejném, malém bytečku už od roku 1977. Lidi, kteří tady teď žijou chtějí nechat zavřít bary a ukončit noční život, který teď převzali studenti. New York už není útocištem pro umělecké ztroskotance, drogové závisláky, šílence, pobudy ani podivíny. 

Líbí se ti nějaké současné punkové kapely? Znáš třeba nějakou zajímavou evropskou kapelu (např. z České republiky, Polska a tak podobně)?

Nové kapely už neposlouchám. Lidé mi občas posílají CD a různou hudbu, ale je těžké najít si čas něco z toho si poslechnout. Jsem pořád nějak zaneprázdněn.

Děkuji ti moc za rozhovor. Nějaké slova na závěr?

Děkuji moc za příležitost si s tebou popovídat!

Článok napísal Rudee 










streda 27. októbra 2010

Pozvánka: PUNK ROCK SHOW vol.3 - 6/10 Nemšová - Fans Club (staré kino)

Po poslednom perfektnom koncerte a show za účasti súčasnej česko-slovenskej punkovej špičky v podaní pražských Fialiek a Hasiaceho Prístroja prichádza do nášho mestečka ďalšia, nemenej chutná lahôdka obsahujúca poctivý a energický punk, okrášlený o dirty rock´n´roll, ktorú nám spoločne naservírujú tri skvelé kapely na poslednom koncerte v rámci svojho CZ/SK Minitour nazvaného jedinečne: NIGHT OF THE LIVING DEAD !


Zahrajú:

FATAL ERR0R
KAKTUS
ZATREST
DEGRADACE
vlez 3,00€ (!!!)
Viac info TU alebo na nikolasvlas@centrum.sk

richard.muska@gmail.com

piatok 8. októbra 2010

Recenzia: Staré Pušky - Sladkých 11

Staré Pušky sa mi do uší dostali po prvý krát vďaka skladbe "Hallo", ktorá istú dobu putovala po youtube so skromným popisom: "Nový projekt speváka z Degradace" z ktorého sa veľmi vyčítať nedalo a tak ostávalo si len skladbu vypočuť dokonca.. Moje prvé pocity boli skeptické, ale to pri prvých momentoch u novej skladby už takto chodí. Keď som ale zaspával s textom na perách a zobúdzal sa s melódiou v hlave bolo jasné, že láska k starým puškám bude na dlhšie ako na občasné vypočutie.

O pár týždňov už bolo na svete aj CD a po jeho vydaní zakrátko aj u Koňýka v distre, čo umožnilo dostať túto skvelú vec za pár šupiek aj k Slovenským fajnšmekrom. Samotný obal je vcelku jednoduchý a okrem retro coveru, ktorý môžete vidieť aj v článku ponúka stranu s textami a ako prídavok vloženú pohľadnicu, ktorou môžete potešiť svojich známych. 

Zadná strana obsahuje samozrejme zoznam skladieb, ktorých je 11 (pôvodne ich malo byť 13), ktoré sú rozdelené na stranu A a stranu B, ako to poznáme z nikdy nestarnúcich elpečiek. Práve k zvuku LP sa chlapci snažili priblížiť čo najviac a tak aj napriek tomu, že album vychádza na modernom CD začujete občasné praskanie či otáčanie platne z jednej strany na druhú, čo je vo finálnom prevedení veľmi vkusná a ojedinelá záležitosť. Poďme už ale k samotným skladbám.

Tých je ako som spomínal jedenásť a z toho väčšiu polovicu si môžete vypočuť, alebo po prípade stiahnuť z oficiálneho webu Pušiek v sekcii "Mp3". Úvodnou skladbou je song "Nikdo neprišel" ku ktorému chlapci natočili aj videoklip (tých je požehnane) a sám text hovorí za všetko. Je to naozaj krásna pesnička, ktorá vyjadruje to, čo sa snáď každému raz prihodí a je skvelé, že Sidney nemá problém o takýchto veciach písať. Druhá skladba (tiež aj s videoklipom, ba dokonca dvoma) sa volá "Princezna z plakátu" a jej tempo je už niečo svižnejšie a počuť v nej výraznejší saxofón a parádnu basu. Treťou skladbou zo strany "A" je už v úvode spomínané "Hallo", ktorú pokladám za jednu z najväčších peciek na tomto CD. Aj napriek tomu, že niesom až taká stará generácia ako chalani je naozaj úžasné počuť akou pravdou a jednoduchosťou v jednom vyjadril Sid zmenu doby, ktorou sme si prešli. Za "chlebíkmi" musíme cestovať do hypermarketov, LP sa radia k zastaralému a nepotrebnému bordelu a dievčatá už tiež niesu tak šikovné ako naše mamičky :) Veľmi podobné pocity i keď oveľa pozitívnejšie mám zo skladby "Sladkých 11", ktorá mi pripomenula rovnako staré časy, ale len tie krásne, keď som v tielku a s rozbitými kolenami behal s kamošmi po sídlisku, skúšal prvé šluky z cigariet, ktoré jeden z nás ukradol fotríkovi keď zaspal večer pri futbale.   

Tí čo majú obal v ruke si iste všimli, že som preskočil jednu skladbu a to "Zapalne náš byt" a tak sa k nej vyjadrím teraz...no vlastne k tomu sa netreba nejako vyjadrovať, je to proste akusticky krásna skladba so silným textom a chytľavou melódiou a tiež videoklipom :)

Skladbou "Opičí song" sa otvára strana "B", ktorej tempo je o čosi nadupanejšie od "Áčka". Tým nemyslím, že sa stráca melodickosť ale doslova "pomalou" skladbou je na tejto strane len posledná s názvom "Ty Jediná" po ktorej nasleduje skrytá hovorová pasáž, v ktorej sa môžete dozvedieť ako hosť (husle) Vajgl prišiel k svojej prezývke. Okrem už spomínaných skladieb sú na béčku ďalšie ako: "Póza, Měla mezi zuby škvíru, či Nás se učit nebaví", ktorá je jednou z najstarších z celého alba."

Týmto rozpitvaním oboch strán cédečka by som mohol recenziu ukončiť a ak ste ju čítali pozorne, iste Vás neprekvapí, že ukončenie nebude iné ako pozitívne. SP totiž u mňa vyvolali miestami až mrazenie, čo sa už riadne dlho nepodarilo žiadnej kapele a som rád, že takýto projekt vznikol. Puškám prajem nech im to hrá takto super aj naďalej a teším sa na ich koncerty. Na jeden špeciálny v Olomouci, kde si zahrá aj Britská legenda The Members Vás už teraz pozývam.

www.starepusky.cz
http://bandzone.cz/starepusky

richard.muska@gmail.com

   

Living Dead Tour 2010 - Degradace, Zatrest a Kaktus v jednom!

Living Dead Tour, ktoré spojí na krátku chvíľu Ostravskú Degradačku, Olomoucký Zatrest a našich rodákov z Blavy - Kaktus odštartuje už o necelé dva týždne. Tieto tri zvučne kapely si zahrajú celkom šesť spoločných koncertov a to štyri v Českej republike a zvyšné dva u nás na Slovensku. Zo slovenských miest to bude Trnava a rozlohou menšia Nemšová, ktorá ale však pomaly prebehne kvalitou koncertov aj väčšie Slovenské mestá. O koncerte v Nemšovej na blogu ešte určite niečo napísané bude takže o tom, potom. 

K záveru by som ešte pripojil video, kde si môžete štýlovo pozrieť samotný rozpis koncertov. Čo sa cien vstupného týka, zatiaľ nie sú zverejnené (až na koncert v Opave - 70Kč), ale hodnota štyroch eur by sa prekročiť nemala.

nedeľa 3. októbra 2010

The Vibrators - rozhovor s basákem Petem

Myslím, že není třeba nějak zvlášť představovat londýnskou punkovou kapelu The Vibrators. Kapelu, která už od roku 1976 nepřetržitě koncertuje (ročně okolo 120 koncertů) a stále vydává desky jako na běžícím pásu a drží si své fanoušky na celém světě... A proto taky ihned přejdu k rozhovoru, který mi tentokrát poskytl jejich současný baskytarista Pete. 



Ahoj Pete, jak se máš? Nedávno jste hráli opět v České republice. Asi tady hrajete rádi co? Jste tady už jako doma.

Ahoj Rudee! Mám se fajn, díky. Jasně, v Česku jsme hráli na punkovém festivalu blízko Prahy. Skvělá zábava, stejně jako vždy, když hrajeme v České republice. Vždycky se ve vaši zemi cítím jako doma. Trochu mi to připomíná moji rodnou zem, Finsko. Lidé jsou přátelští a milují pivo a hlavně punk rock je u vás stále naživu.

Všiml jsem si, že Knox už zase hraje na kytaru, Nigel už s vámi hrát nebude?

Knoxie zase hraje a zpívá. Bohužel z finančních důvodů nemůžeme pokračovat jako čtyřčlenná kapela. Nigel s tím počítal. Nahradil Knoxe jen v období, kdy nemohl hrát.

Posledně, co jsme si spolu povídali jsi mi říkal, že na basu jsi začal hrát poté, co jsi viděl Sami Yaffu z Hanoi Rocks. Řekni, jak to s tebou bylo, v kolika letech si začal s muzikou a tak vůbec?

Jo! Hanoi Rocks mě skutečně nakopli. Zajímal jsem se o hudbu už předtím, než jsem je slyšel. Poslouchal jsem rockabilly a punk rock už někdy v letech 76-79, koupil jsem si kytaru, ale neměl jsem trpělivost se na tu zatracenou věc naučit hrát. Taky jsem trochu zpíval se svým školním projektem, ale to nebylo nic vážného. Když jsem konečně poprvé uviděl na živo Sami Yaffu s Hanoi Rocks v roce ´82, věděl jsem, že chci být jako on. Vyměnil jsem tu svou kytaru za levnou basu a začal se učit hrát. Myslím, že v patnácti jsem rozjel svoji první kapelu. Od té doby jsem hrával v několika kapelách. Párkrát to už vypadalo, že to někam dotáhnem, ale vždycky do toho něco přišlo a celé se to zhroutilo.  A v tu chvíli se musíš postavit na nohy a začít to všechno znova. 

Jak došlo k tomu, že týpek z Finska začne hrát na basu v jedné z nejlepších punkových skupin na světě?

Domnívám se, že jsem byl na správném místě ve správný čas. Přestěhoval jsem se do Londýna na konci roku 1998 s mou kapelou No Direction a skamarádili jsme se s Charlie Harperem, který mě požádal abych hrál na basu s U.K. Subs v roce 2002. Vibrators a Subs jsou věční přátelé a v létě roku 2003 se Eddie, bubeník Vibrators, zeptal Charlieho jestli nezná nějakého basáka, který by byl schopen odjet americké turné, no a on doporučil mě. Souhlasil jsem, že s nimi odjedu sedmitýdenní turné, ale potom jsem se k nim připojil natrvalo.

Vibrators vydali alba Punk - The Early Years a Garage punk, s coververzemi kapel jako Dead Boys, Ramones, MC 5 nebo třeba Sex Pistols. Čí to byl nápad a podle čeho jste vybírali skladby?

Náš label v USA se nás zeptal, jestli by jsme nechtěli nahrát nějaké naše oblíbené punkové songy. Říkali jsme si, že by to mohla být zábava. Bavilo nás to tak, že jsme se rozhodli nahrát i Garage punk.

Ani ne před rokem vyšlo zatím poslední album Vibrators - Under the Radar, myslím, že potom jste ještě vydali singl písně Turning Japanese od kapely The Vapors, jde vidět, že se nenudíte:) Chystáte už zase něco nového?

Opravdu se nenudíme, pořád něco děláme. Ale teď opravdu nevím, kdy se vrátíme do studia nahrát něco nového. Momentálně stále jezdíme tour k albu Under the radar.

Nedávno jsem se díval na záběry z vašeho skvělého DVD z koncertu v CBGB´s, jak se ti v CBGB hrálo a co říkáš na to, že už je klub zavřený?

Hrát v CBGB´s bylo kouzelné. Už jenom když lidi slyší ten název, tak si ho okamžitě spojí s punkem. Tam jsem se poprvé setkal se Sami Yaffou osobně a stali se z nás přátelé. Určitě jeden z nejlepších dnů v mém životě. Je velmi smutné, že museli klub zavřít. Strašně rád bych si tam znova zahrál.

Máš nějaký svůj oblíbený klub, místo, kde se rád vracíš a kde nejraději hraješ?

Nemám nějaký svůj zvlášť oblíbený klub. Myslím, že publikum je to, co dělá koncert jedinečným. Jsem vždycky šťastný, když vidím, že se lidi na naši muziku baví. Také proto miluji hraní v České republice. Lidé jsou tam šílení!

Druhá kapela, ve které úcinkuješ se jmenuje No Direction, jak to s ní vypadá? Nebude v budoucnu nějaká nová deska nebo už všechen čas věnuješ pouze Vibrators?

I přesto, že mě baví hrát s No Direction, nemám bohužel na to tolik času kvůli hraní s Vibrators. Ale určitě se mrkněte na náš myspace www.myspace.com/nodirectionhq.

Vyrůstal jsi ve Fínsku, nyní žiješ v Londýně. Jezdíš se někdy podívat zpátky do Fínska? 

Do Finska se vracím minimálně jednou do roka. Mám tam spousty starých přátel, se kterýma se rád setkávám a vždy se spolu napijem.

Děkuji ti moc za rozhovor a jestli chceš něco závěrem sdělit, máš možnost!

Chci pozdravit a poděkovat všem našim kámošům v České republice za dobré chvíle a skvělé vzpomínky. Vrátíme se v roce 2011, takže doufám, že vás zase všechny uvidíme! A díky za nejlepší pivo na světě!

Rudee

-V závere by som chcel poďakovať Rudeemu z Degradace za skvelý rozhovor a výpomoc na blogu a už teraz sa teším na jeho ďalšie články a verím, že aj vy ! Ovi-



The Twinkles v BA a KE zrušene!

O troj koncerte Talianskych The Twinkles po SR ste sa mohli dočítať v tomto článku, ktorý iste nielen mne vyčaril úsmev na tvári. Aj napriek tomu, že Twinkles niesu kapelou, ktorá si u nás zahrá raz za 10 rokov je ozaj výnimkou ak navštívi aj východ Slovenska. 

Táto výnimka sa ale ani tentokrát nepotvrdí, nakoľko koncert v Košiciach, ale aj v Bratislave sa ruší. Dôvodom je pracovné zaneprázdnenie jedného člena kapely a neschopnosť nahradiť ho iným, čo sa dá samozrejme chápať v takomto krátkom časovom intervale.  Ak vám ale nevadí cestovanie, alebo poprípade nieste vôbec z Východu istotne navštívte novo otvorený klub Inferno v Senici, kde si môžete týchto chlapíkov z provincie Treviso pozrieť 9.10 za famóznych 3,50 €.

*Update 4.10.2010* Na akciu v Senici je z kapacitných dôvodov k dispozícii len 100 lístkov. Tie si môžete rezervovať aj emailom a to na adrese: infernomusicpub@gmail.com. Do predmetu napíšte meno, priezvisko,  adresu, číslo občianskeho, mobil. Po prijatí rezervácie Vás budú chlapci z klubu kontaktovať. Na jedno meno je možné obsadiť dva miesta.



richard.muska@gmail.com